Bláznivý Max - Lopuch

Odpovědět

Hlasování: Líbil se vám příběh?

Ano.
2
50%
Docela pěkné.
1
25%
Docela to jde.
0
Žádná hlasování
Ne.
1
25%
 
Celkem hlasů: 4

AJey
Gorebelly
Příspěvky:330
Bláznivý Max - Lopuch

Příspěvek od AJey » 13.02.2009, 11:16 hod.

Ehm ... halo .... ano? ... slyšíme se?

Náš hrdina byl v úplně jiném světě.Ve světě, kde než jste se opřely o strom musely jste se ho zeptat jestli mu to nevadí.Ve světě, kde sluníčko jen mírně a to jenom pokud les dovolil zahřívalo místní zem.Stonožky zde měly srst jako psi a botičky na nohy aby nenastydli.A také tu byl Max.Náš pan hrdina.Pán a mistr mezi všemi co někdy něco pokazily nebo spletly.A také mistr světa ve žblunkání v žaludku.

Už to bylo tři dny co se mu všechna zvěř vyhýbala na sto metrů.A také to už je dvě noci co prohlásil posvátnou větu kterou lidé používají dodnes i když si jí mírně upravily.

„Království za lopuch“Pronesl Max.Korunní princ všeho zmateného a bláznivého.

Žlutý okvětní lístek ho pronásledoval již tři dny.V jeho okolí zmizly všechny listy.A bažina v které se málem utopil už nadále odmítala sloužit jako záchod.Ano dokonce i bažina se bála o svůj život.Stačila jediná jiskřička a nastala by exploze kterou tento kraj nepamatuje.V provizorním batůžku který si vyrobil z kury stromu se ukrýval poslední smotaný lopuch. Dokonce i většina svitků již zmizela.Ovšem tenkrát byly svitky dělány z poměrně měkké stromové kůry.Ale i tak to nebylo moc příjemné.

„Zatracená Landra“Řekl teď již dosti vyprázdněný Max.

Na jídlo neměl ani pomyšlení.Zatímco dovnitř nic nešlo, ven toho šla stále spousta.Pan nešika byl po dvoudenním maratónu značně zesláblý a začal provolávat dosti zoufale duchy lesa.Velmi roztřeseným a opuštěným hlasem zavolal do ještě opuštěnější mýtiny kterou už okradl o všechny dostupné lopuchy ...

„U všech čarodějnic, štěnic a skřítků.U všech liliputech Wackermanek pomoc ...“ *

Při těchto slovech si vůbec neuvědomil, již značně vysílen, že liliputí Wackermanky byli strašlivě zlé liliputí čarodějnice kterých se všichni bály a které vypadaly zjevem jako soudek stoletého piva na nožičkách.Nejen že tak smrděly ale byly tak i malé a kulaté.Tento druh čarodějnic se už více jak tři sta let nikde neukázal.Obecně byl tento druh považován za vyhynulý a nikomu to nevadilo.Jenže ...

„Ááááááááááá opět svobodná ...“ Řekla chraplavým hlasem.

Sama královna všech liliputích Wackermanek nyní stanula před Králem všech nešiků.

„Jestli v pohádkách funguje že když políbíte ošklivou čarodějnici nebo zelenou hnusnou a slizkou žábu,a ta se promění v krásnou princeznu, tak bych si vybral radši tu žábu.“ Řekl si v duchu sám pro sebe Max.

„Hm Druid a jaký to krásný parfém používá ... tak jemný a přitom tak přitažlivý“ Pronesla.

Královna Alžběta III.Tak se jmenovala.
A já teď požádám našeho experta na jména o rozbor ...

„Díky ... “ Vlastně to je zkomolenina Latinského slova.
Al (all – všichni), žběta ( běda), III ( třetí – střeste se, ) volný překlad by tedy zněl BĚDA VŠEM nebo také VŠICHNI SE STŘESTE .A podle toho také vypadala.

Já děkuji a nyní opět přepojujeme ...

Ehm ... slyšíme se ... dobře ...


„ ... parfém používá ... tak jemný a přitom tak ...“ Při těchto slovech přestal Max zírat co to předním vlastně stojí a rozběhl se k nejbližšímu stromu kde i přes všechny protesty toho stromu zůstal a dělal co musel.Po pár minutách,které prožil v pekelné agonii pronesl ...

„Tak tohle je poslední ...“ A opravdu.Poslední lopuch právě skončil v propadlišti a to nejen dějin.

Co měl náš hrdina dělat.Široko daleko už nebyl žádný lopuch jen jehličnaté stromy a kdo zkoušel ví o čem mluvím když řeknu že od jehličnatých stromů raději dál.Max byl druid.Mno tedy vypadal jako druid mluvil jako druid ale chytrý byl asi jako barbar ale i přesto věděl co potřebuje lopuch lopuchů.Nejemnější, nejšťavnatější lopuch kterých je na světě velmi málo ale který léčí nejen odřeniny a opuchliny a to nemusím říkat kde je Max měl ale hlavně léčí účinky záchvatu žbluňk žbluňk žbluňk.

„Hmmm ....“ si pronesla v duchu čarodějnice a pozorovala Maxe jak se snažil vrátit svojí důstojnost zpět

„Co žádáš Wackermanko, čarodějko všech čarodějek?“ Pronesl Max co nejdůstojněji to šlo.

„Sice Tě neznám a jak tak vidím už ani poznat nechci ale přeci, zachránil jsi mne od kletby a cítím malinkou povinnost ti pomoct, cítím tvůj problém a také ho vidím ale spíše cítím... Nu tedy vím kde je to, na co asi poslední hodiny myslíš.Vím kde je lopuch lopuchů.Nejen lopuch lopuchů.Vím kde je král lopuchů.“ A velmi barvitě popsala nebohému Maxovi cestu.

Poté rychle a s výrazem hysterie neboť náhle začal protivítr foukat jejím směrem,nasedla na koště a snažila se odletět.Bohužel pro ní se po pár metrech z výšky asi dvou stromů ochránců zřítila do malé roklinky která se táhnula celým lesem.Náš hrdina si připsal dobrý skutek za zlou čarodějnici a vydal se odhodlaně směrem kam Wackermanka ukázala. Uplynulo několik hodin a několik záchodu a také ubylo pár smrčků ale nakonec se náš hrdina konečně dostal k velké pasece.Mezi vysněným králem lopuchů a Maxem stál obrovský strom ochránce. Smečka vlků co ho už několik dnů pronásledovala ho dostihla právě na okraji paseky.Ovšem když vlci zjistily že dlouhé táhlé vytí nebylo od vlka ale od Maxe který právě za použití smrčku opět zavyl dali se na dosti zmatený ústup.

„Na mě kouzla ani jiné vonné pasti nefungují.“ prohlásil strom ochránce.

Pověst o Maxových tajemných vůních které dokáží i zabíjet se dostala až sem tak daleko od jeho rodného domova.A také se sem dostalo i to že po desítkách vybíjí lesní zvěř která se zmateně snaží i za cenu pádu z velkých výšek utéci před Maxovou vůní a také to že prakticky v tomto kraji zlikvidoval populaci lopuchů pro dnešní rok.

„My stromový ochránci nemáme nos takže já se nebojím.“Pronesl ochránce na vysvětlenou.

Nutno ale přiznat že když se Max přibližoval některé malé lístečky mírně seschnuly a zhnědli ale to strom ochránce stačil zamaskovat.

„Vím proč jsi jsem přišel ...“ pronášel strom když ho náhle přerušilo.

„Žbluňk ... žbluňk ... žbluňk ...“ozvalo se z hlubin Maxe.

„Ano přesně kvůli tomu ... “ pokračoval strom ochránce a nezapomněl říct jak už odolal nájezdům vlků, rytířů a čarodějnic a že vždy zvítězil a že je neporazitelný.

„Žbluňk, žbluňk, žbluňk“ Max na kterého se opět blížil záchvat už na nic nečekal.Vrhnul se na strom a z posledních sil se snažil vylézt to husté koruny ochránce.Ochráncovi hbité větvě se ho snažily zachytit ale Max hnán neuvěřitelným chtíčem který určitě všichni chápeme byl k nezastavení.Když už Max skoro dosahoval koruny stromu, jedna z větví ho konečně dostihla a omotala se mu okolo pasu.Stiskla.To ovšem byla chyba které stromový ochránce ještě dnes lituje.

„prd ....“ ozvalo se a větev která držela Maxe se stáhla.

V ten samí okamžik všechny větvě, které byli pevné a silné se svezli k zemi jakoby byli z gumy.Max toho krátkého zaváhaní využil popošel pár metrů a v okamžiku kdy se větve začali zvedat se svezl po ochránci dolu.A bylo to, stál na pasece kde bylo tisíce mini lopuchů. Byly tak malá že na dlaň by se vám jich vešly desítky.

„To není všechno ...“ zavolal strom ochránce který se právě z komatu dostával opět do života.

Max popošel kousek dál aby na něj ochránce nemohl a koukal na paseku.Král lopuchu nikde nebil.

„Tradá ... vítejte zde váš oblíbený moderátor zábavných pořadů Géňa.Dovolte abych pro nové soutěžící zopakoval pravidla.Žádné nejsou, jednou mě naštvete a letíte zpět za stromem ochráncem.“

Max na to celé koukal ale nechápal.Malí človíček něco mezi skřetem a trpaslíkem v modrých montérkách jako Přemek Podlaha oblíbeny druidsky kutil tam stál u vysokého teploměru zapíchnutého v zemi a vedle něj byly dvě židličky z velkých lopuchu.

„Ha lopuch ...“ řekl si v duchu Max.

„Tradá ...“ pokračoval Géňa a postupem času pozval všechny broučky kteří mají kyslíkové masky k sledování další zábavné show.Když se všichni ti broučkové i se svými mini kyslíkovými maskami usadili na male lopuchy pokračoval, zatímco Max na to vše upřeně zíral.

„Vítáme našeho nového soutěžícího“ pokynul Maxovy aby šel k němu a usadil se na lopuch.

„Dnes jak všichni víte hrajeme o krále lopuchu a jelikož máte všichni kyslíkové masky určitě víte proč.“Prohlásil velmi vážně Géňa.

„Já bych raději stál ...“ prohlásil Max když došel k lopuchu na který se měl usadit a téměř provinile se usmál do již zaplněného a už i velmi vysmátého publika.

Potom co mu Géňa vysvětlil že ho tento lopuch na chvilku od prostí od jeho problémů si velice rád sednul a show se rozjela na plné otáčky.Max odpovídal chvilku dobře a dost často špatně ale pokaždé smrt v jeho očích zapůsobila na publikum i Géňu a tak Max pokračoval dál a teploměr stoupal stéle víš a víš.Účinky lopuchu už dávno byli ty tam a Max byl čím dál více v časové tísni.Ona to tedy byla jiná tíseň ale říkejme jí časová.Časté reklamy dávaly Maxovy zabrat ale pevný stisk vždy odvrátil to co se nevyhnutelně blížilo.Jak hra spěla ke svému konci tak paseka byla již skoro prázdná neboť skleněné výřezy na oči na plynových maskách už mnoha broučkům popraskali a museli tedy mimo dosah Maxových výparů.Už si nepamatuji jaká byla poslední otázka ale bylo to asi takhle.Když Géňa vyslovil poslední a závěrečnou otázku byl už Max duchem úplně jinde a nejmíň pět minut už koukal do prosklené vitríny která na posledních pět otázek vyjela odněkud z lesa a ve které byl vystaven král lopuchů.Tedy při poslední otázce se Max už neudržel a vystřelil nejspíše nad světelnou rychlostí a pokud to nebyla nad světelná rychlost tak se k ní blížila, směrem k vitríně a přes ochranku kterou zlikvidoval v nanosekundách zamířil někam do lesa.Co se dělo pak je těžké posoudit jelikož tak rychlý sem nebil ale pokud se mohu domnívat ... Max to vzal i s nad světelnou rychlostí spolu s vitrínou a pak už byla vidět jen ohnívá čára směrem k lesu a kousek do něj.Vyvrácené stromy do stran a druidí řev se pak dosti vzdáleně ozýval asi tak pár sekund.

„Kde se to otvíráááááááááá ... “
„Upssssssss ...“
„Pozdě ... éééééééééééééé ...“


A to je asi vše co mohu říct o tomto dobrodružství jelikož potom sem ztratil vědomí a když jsem se probral byl Max už pryč.Ale asi to nakonec přes všechno dopadlo dobře neboť život se do těchto končil opět navrátil.

Existují jistá vodítka že si Max již dnes nechává říkat jiným jménem.A to jménem Jožin a přestěhoval se někam směrem k táboru rošťaček.Ale jsou to jen nepotvrzené dohady a spekulace.

„Pro DNT z paseky lopuchů A.Jey.“ **



----------------------------------------------------------------------------------------

*
Je tu svědectví jedné malé a nepříliš populární bludičky.Byla silně opilá a cestou narazila do dvou keřů ale připadalo my fér napsat její svědectví.Ale neberte ho vážně.Podle mě spíše popisuje setkání s nějakým kouzelným mluvícím kancem.

„Vyslovil kouzelná slova (nebo zaklínadlo).Labratoty labratuty ukaž se mi čarodějnice potřebuji tvou pomoc.Objevila se mu až když řekl kouzelná slova potřetí.Eeee ... co ? joooo ...
Čarodějnice vypadala jako prasopes.Heheheeee ... Prase byla od pasu nahoru a pes od pasu dolu.Čarodějnice si Maxe prohlížela a vítr jí do prasečího rypáku zavál tak strašný smrad, že chtěla odejít.Pan nešika ji okamžitě zastavil a řekl něco jako prosím Tě o radu mám velký problém.Čarodějnice mu poradila a řekla mu že někde na okraji lesa je velký a jemný lopuch,ale má to háček.Lopuch hlídá velký strom.Ten strom má v husté koruně jeden jediný plod, který musí zničit aby strom uhynul a on mohl jít k lopuchu.Zdá se to jednoduché, ale opak je pravdou.Koruna stromu je velmi hustá, větve jsou suché a křehké... Víc mě nenapadá.Doufám, že ti to pomůže.Když tak se tu stav.Bábě nevadí,že se s tebou bavím.Dokonce jí nevadilo,že jsme kecali na pavlači ...“
Podle posledních vět jistě chápete jak věrohodné je toto svědectví.Podle mě spíše potkala kance který se snažil vyškrábat na strom pro nějaké plody.A kdo byl v tom případě ta čarodějnice? Asi naše světluška.

**
DNT = Druidská Nezávislá Televize
Naposledy upravil(a) AJey dne 13.02.2009, 11:19 hod., celkem upraveno 1 x.
Důvod: uprava ankety
D3Pedia.cz

Odpovědět

Zpět na „Fan tvorba - Diablo II“