DiabloFans.cz - Fórum

Tak mě napadlo se kouknout do minulosti a zeptat se Vás, jak jste narazili na tuto skvělou RPG gamesku.

Můj příběh se vrací o 8 let zpět. Chodil jsem na střední a tenkrát mě začal zlobit žaludek. Pár dní se to dalo, ale nakonec, i když mi bylo 18, jsem stejně skončil v dětské nemocnici v Brně. Když všechny malý děcka z pokoje odešli na učení s tamním učitelem, tak jsem si mohl dělat co chtěl. Šel jsem teda do dětského koutku, kde byl snad stoletý počítač. Hry odpovídali tamní době, ale bylo tam i Diablo 2 (bez datadisku). Když jsem to poprvé spustil a začal hrát za Sorceresku, tak už mě snad ani nic nebolelo Pamatuju si, jak jsem nadával, že mi furt monstra ožívaj a nezapomenu těch 6 bodů v kouzlu Frost Nova Když mě pustili domů, tak první co jsem musel udělat, tak sehnat Diablo 2. Od té doby se to se mnou táhne až doteď. Je to snad ta nejskvělejší droga

Mám takovej pocit, že tohle téma tu už někde bylo.

//: Nebo asi nebylo, ale psal jsem to někam. Překopčim to.

"Původně jsem si Blizzard Anthology kupoval kvůli Warcraftu 2, protože jsem chtěl po letech okusit jeho atmosféru, ale ten mě nebavil, ani Starcraft 2, co jsem vyzkoušel po tom, ale po dnech přemlouvání jsem nainstaloval Diablo a nevěřil jsem vlastním očím! Tak jsem rubal a a expil a nebýt toho kupného omylu, asi bych tu s vámi dnes nebyl a nehrál fantastické Diablo 2."

A k tomu D2. Tam jsem se rozhodoval, jestli chci X3ku, nebo Diablo 2 - spíš ale převažovala X3ka. Ale zrovna jedna bezvadná vesmírná hra (Space Rangers 2) vyšla v jednom díle SCORE, takže volba byla jasná.
SR2 byla šílená pecka a D2 je jasný, takže jsem vlastně trefil to nejlepší.

Diablo... paradoxně mě k tomu přitáhla osoba kterou sem ze začátku bral za kamaráda, později sem ho nenáviděl a dneska lituju...
Ten člověk byl dřív v pohodě a vím že s kamarády hrával diablo 1 snad už v době kdy vzniklo když sem to viděl prvně, ani sem neměl vlastní počítač a hnedka sem si atmosféru dia 1 zamiloval... po pár letech kamarád dotáhl diablo 2 a skepticky sem odmítal to zkusit, protože sem D1 viděl jako dokonalou hru no dneska je to jinak... hraju už jen diablo 2...
a ta osoba ? dřív byl kamarád... pak sem mu pučil prachy a už je to tak 2 roky a pořád nic... dřív sem ho za to nesnášel, a ne jen za to...
Jenže sem se naučil že většinu věcí co sem dřív nesnášel, dokážu i litovat když je líp pochopím... stejně tak i on... neměl moc dobrý rodiče, neměli na něj čas a nechali ho kouřit v jedenácti, nechali ho hulit od čtrnácti... jeho strýc má rád nacistickou minulost německa... takže přirozeně z něj vyrostla troska co každej den jen hulí a společně se svým bratrancem je to jen troska s nacistickými názory(pokoj jeho bratrance je plnej maket nacistických zbraní, německých tanků a letadel, má tam německou uniformu, portréty nacistických velitelů a hodně hákových křížů.. což mě vytáčí, protože můj praděda umřel v osvětimi a přirozeně mi to příjde odporný), ti dva k tomu nosí převlek pankáče... naprostej odpad
V poslední době se mě začal bát a to dost, dokonce sem zaslechl řeči že chce náš "spor" řešit přez mou přítelkyni (což nedovolím) padlo i slovo o znásilnění a dalších věcech... přesto ho nedokážu jinak než jen litovat...
(to jen abyste pochopili sílu toho paradoxu...)

1997-1999: To jsem o Diablu (jedničce) jen něco slyšel-spolužáci, ale ignoroval to, tenkrát jsem ani neměl počítač.
1999-2000: Na mém kompu (486tka, chvíli na to uprade na pentium 120) jsem hrával warcraft II a viděl trailer k Diablu I. Pak sem koupil starcraft a tam viděl preview na Diabla II. V létě 2000 jsem Diablo II (snad krátce po vydání) viděl na počítačovém táboře, jak ho všichni hrají. Tenkrát jsem ostatní jen pozoroval (mohli to hrát jen půl hodiny před obědem, jinak byly hry zakázané), ale nějaký velký zájem o to jsem tenkrát neměl.
2000-2001: Mnozí spolužáci si tu hru koupili a jen o ní básnili. Krátce po vydání LoDu, se u mě doma zastavil jeden spolužák a nainstaloval mi to (ještě bez LoDu) do počítače, ať to taky zkusím a neštvu je. Tak jsem to začal hrát pěkně 1.00 a spolužák radil, než musel jít domů (cca k Blood Raven). Dál na to přijdu sám. Do konce dne jsem dolezl do Lut Gholeinu a třetí den jsem se ostatních ptal na Tal Rashovy hrobky...divili se, že jsem došel tak daleko. Pak jsem s mým prvním charem (paladin, a pěkně zprasený - nováčkovská daň) dolezl až na konec 4. aktu. Potom jsem čekal na LoDa a začal s tou samou postavou hrát 5. akt a s jiným spolužáíkem (co měl potřebu si zamachrovat-měl o 15 levlů víc jak já), si poprvé vyzkoušel pvp. Tenhle char jsem ale nedotáhl přes nightmare a musel začít odznova a o hodně lépe.

Před pár lety mi bratranec odněkud přivezl několik her. Byly na takových těch pirátských discích. Bylo tam Heroes (díly 1 až 5 + datadisky na jednom DVD ), myslím, ještě něco a "Antologie Diablo".
Jako první jsem si vzal HoMaM, na Diablo jsem se podíval a řekl si, že je to nějaká stará nezajímavá hra. Po nějaké době jsem si to ze zvědavosti nainstaloval a... propadl celoživotní závislosti.

Jen mi vadí, že jsem to ještě nikdy poctivě nedohrál do konce...

> tak D1 jsem zacal hrat uz na gymplu o hodinach informatiky.. vsichni parili strilecky a ja kosil kostaky .. ale to byl jen takovej solich, takze to nepovazuju za hrani, jen takhle mi ta hra prisla do podvedomi (byla na kompu na kterem jsem mel pracovat)
> D2 pak prislo tak nejak samo, jak uz vedel jsem ze je nejake diablo, tak jsem koukal na netu (kdyz uz jsem konecne mel svuj komp) a vedel jsem presne ze chci hrat dia, nu a hle, vidim ze je D2, tak bezim za kamosem jestli to nahodou nema.. a mel

žízeň po krvi...

Tak i já přispěji se svou troškou do mlýna

Moje herní doba se datuje tak zhruba od roku 2002. Měl sem už předtím demo Dia 1 ale to mě nějak nechytlo. Pak to dotáhl kamarád k druhýmu a pařili spolu. Když ten druhej pak musel na hodinu pryč tak sem to vzal za něj a tehdy to začalo. Nainstaloval sem si Dia doma a začal hrát za paladina Zealota na 1.07 to byla sranda, ale postupem času sem ho dotáhl na hell na 85lvl. Moje první a zároveň poslední postava, kterou sem dotáh až na Patriarcha.

Pak byla prodleva asi rok a pak přišel internet k mýmu kompu a já začal hrát na servru. Začal sem na Regwizaru což byl tuším turecký server a tam sem teprve okusil pravé hraní

Já začal hrát diablo kvůli bratrovi, imho tehdá mě bylo pár let a chodil jsem do herny, strávil jsem u toho nehorázně moc času a pokaždé jsem dělal novou postavu na jiném PC...,tehdá jsem to tolik nehrotil, hlavně že jsem něco mlátil.

Tuším to byl barbar a pokaždé jsem se zasekl na Blood Raven..

Jinak před diablem jsem hrál jen bombermana, vlak, w3 a carmagedon..takže zhruba pátá hra co jsem hrál..

Navíc diablo je jedno s mála RPG které jsem pořád nedohrál untwinked na hell a neznám ho tak dobře..poté co jsem měl vlastní počítač to byla čtvrtá hra co jsem hrál...tentokrát jsem hrál Barbara frenzyho a tuším že to byla postava s kterou jsem se dostal za celou dobu nejdále (untwinked)..myslím že 4 akt nichtmare..potom jsem si dal pauzu a po dlouhé době co jsem hrál wowko a podobné prkotinky jsem se k diablu vrátil, to jsem začal hrát na Hellgate a už se to se mnou jen vleklo a nikdy potom jsem na déle jak půl roku nepřestal hrát diablo..
toť můj příběh..
ale jen dodám že když jsem hrál Diablo po prvé, bez datáče, tak to byl masakr, fakt nádhera, prostě jsem spokojeně honil skřety a nic neřešil...a nikdy mě nevadilo že jsem to pokaždé hrál znova za stejnou postavu a dělal pořád Den of evil.., prostě nádhera...

jinak jedničku jsem hrál, ..ale nikdy mě tolik nebrala, hlavně protože tam třeba bojovík nemůže moc rozvíjet charakter.jako skilly atd..

toť asi vše...

Jireky: tak nevím, to más dobrou Blizzard Anthology, jestli tam máš Starcraft 2. To bych bral taky...

Jinak mě k Diablu dopomohl kamarád na gymnáziu. Prostě jsem si tu u něho zapařil a bylo vymalováno.

Tak Diablo 2 jsem začal hrát někdy okolo roku 2000. Tenkrát si vzpomínám, že taťka přišel z práce, a řekl, že má od kolegy hru, kterou prý doporučuje. A tak jsme to začali já, brácha, taťka hrát. Dříve jsme většinou z bráchou jen přikukovali, a sledovali jak hraje taťka, vzpomínám si na probdělé noci, kdy jsme se snažili sejmout Andariel. Po chvilce takového sledování jsem si řekl, že to musím zkusit sám. Založil jsem Barbara, kde se mým hlavním skillem stal Leap Attack & Whirwlind, tenkrát útok ve výskoku, a vichřice :]

Když potom o rok později vyšel LoD, okamžitě jsem ho musel sehnat. Přes kamarády jsem to sehnal a od té doby to hraju. O rok později jsem si pořídil s bráchou originálku a o další rok později jsme si koupili druhou originálku, tentokráte v setu D2 + LoD.

S přestávkami to tedy hraju od cca roku 2000, a opravdu aktivně z blízké doby bych asi řekl rok 2008-současnost.

No, a když jsme u toho, tak doufám, že Diablo budu hrát i za 10 let, jelikož si nemyslím, že D3 bude trhák jako jeho předchůdce.

Já znám sérii Diablo zhruba od roku 1998 kdy sem se poprvé dostal k Diablu 1 hra mě celkem chytla, dohrál sem ji za všechny tři charaktery nejvíc mě bavil Warrior. Jakmile vyšlo Diablo 2 tak sem se ho snažil téměř rok marně sehnat přes kamarády nakonec se mě ho podařilo sehnat od majitele herny kam jsme ho chodily s kamošama hrát po multiplayeru každý víkend spolu s cs1,6 a half-life. Diablo 2 LoD mám jako RPG hodně rád je to taková klasika a je jen málo RPG které by mě bavily hrát tak moc jako Diablo snad je Dungeon Siege 1 a 2 + datadisk, Titan quest s datadiskem a v poslední době WoW.

No u mňa to bolo tak trošku naopak, lebo s Diablom 2 som sa stretol skôr ako s Diablom 1. Totižto, ked som ešte nemal počítač, chodievali sme hrávať k susedovi, to boli ešte koniec 90-tych rokov, potom dostal nový PC, tak sa hrali už najnovšie hry a nakoniec som ja doniesol od jedného spolužiaka CD-čka s Diablom 2, lebo sme o tom počuli a tak že vyskúšame...no čo vám budem hovoriť, láska na mnoho rokov, ak nie až naveky... A paradoxne, práve po tom ako som mal už Diablo 2 ako tak časom oťukané som narazil na nejakom starom CD na Diablo 1 a poviem vám, tiež to nebol zlý nález, bolo tam aj s Hellfire, takže o zábavu bolo postarané...toto som ešte zažil na mojom prvom starom počítači ale nezabudnuteľné časy.

V roku 1997 som zacal Kupovat casopis Hrac. Moj bratranec ho kupoval uz dlhsiu dobu a prave v jednom cisle(ktore este doteraz mam) bola recenzia na Diablo 1. Bratranec mi stale hovoril aka je to skvela hra, absolutny revolucny hit, ale ja som to ignoroval, pretoze vtedy som povazoval izometricky pohlad za znamku nizsej kvality. Predsa len, bol som dieta. Musim povedat, ze to bola voci nemu z mojej strany krivda, ktora vsak bola na jesen 1999 napravena. Prave vtedy som dostal svoj prvy pocitac a uz ani neviem ako, dostalo sa mi Diablo 1 do ruk. No bola to parada. Aj ked som osobne nikdy nebol velky fanusik fantasy(vzdy som preferoval sci-fi zaner), za Warriora som presiel hru asi 40 krat. Doteraz nezabudnem ako som si odlozil kompletne vsetky itemy a chudaka Diabla som umlatil holymi rukami

Druhy diel ma takisto ako prvy po dlhom cakani na datum vydania moc nepritahoval. Vtedy ked vysiel som bol ja a moj mladsi bratranec(brat toho druheho) na vikend s mojou mamou v Rakusku kedze tam pracovala a v media markte sme si kupili Diabla 2. Asi o pol roka na to som si D2 od neho pozical a musim povedat, ze vizual prveho aktu na mna posobil neuveritelne atmosfericky ako v klasickych RPGckach, proste som si pripadal ako na dobrodruznom fantasy vylete. Velmi ma prekvapila skutocnost ze uz sa boj neodohraval len v dungeonoch ale vonku. Proste mi to pripadalo ako keby v D1 boli nepriatelia v mestecku Tristram.

Mě to řekl brácha. Bylo to v tý době kdy mi chtěl ukázat Gothic.nakonec nainstaloval Diablo 2 LoD. hrál jsem tehdy za paladina. A když jsem jednou hledal češtinu, našel jsem i tohle fórum. Diablo 2 je super hra. a díky bráchovi si to znám.

Garnův tatínek malému Garnovi nosil z práce PC hry. Samé pecky jako Dyna Blaster, Prince of Persia atd. Nu a jednoho krásného dne, kdy venku zuřila apokalypsa, se k malému Garnovi dostalo Diablo I. Hra se nesmazatelně zapsala v jeho mysli (protože se málem po.... strachy), a tak když se o několik let později už na internetu objevila zmínka o Diablu 2, měl zvídavý Garn zájem to zkusit.

Bolo to okolo roku 2004. Možno skôr. Kamarát mi hovorieval o tom čo hráva. A stále mi spomínal že jedna super firma vyrobila RPGčku ktorú nič nevedelo prekonať. Potom tá firma vyrobila druhú časť a doteraz ju nič nevie prekonať. V RPG som nevidel žiadny zmysel. Nejako ma to neťahalo. Potom čím ďalej tým viac mi o tom rozprával tak som mu povedal že to chcem. Vravel že je to na 4 CDčka. To ma odradilo lebo som myslel že sa mi to na môj starý PC nezmestí (4x700 mb bolo pre mňa nemysliteľné, nevedel som že to nezaberá toľko). Nakoniec som sa odhodlal, zohnal 4 cd a nechal si to napáliť od kamaráta. Hneď ako som to spustil a videl sorku... Láska na prvý pohľad...

Si ešte pamätám že som sa neodvážil asi týždeň (!!!) ísť do Cold Plains lebo tam stála tá lukostrelkyňa a vravela mi niečo nepekným tónom. S absolútnou neznalosťou eng a hracieho systému som sa s ňou dostal nakoniec do Dark woodu (po možno dvoch týždňoch). Tam ma neustále zabíjali a nevedel som to prejsť. Takže som sa na to naštval a založil Barbara. Ďalšia láska na prvý pohľad...

no u mě...

Táta prostě jednou přitáhl z práce jakýsi modrý disk s nápisem diablo, že to jeho kolega vyhrál jako žhavou novinku a když má táta ty děti... takže sem od malička smažil D1, a časem už dost dobře...
kdežto na D2 sem si musel chvíli počkat, toužebně sem k němu vzhlížel, ale tehdy bylo nelegální shánění her přecijen těžší než dnes, dostalo se ke mě až po půl roce ale pořádně sem ho začal smažit až s datadiskem (mezitím sem ale stále vařil D1), pak už jen D2, první char pochopitelně nekro... samozřejmě zmršenej jak to jen šlo, na nm sem nešel (ani v D1), prostě pro mě existoval jen normal, takže sem měl asi 20 charů na lvl 40-45, to se zlomilo asi po dalším půlroce, kdy sem rozjel nm, a dva dny na to už padl baal na hell, od tý doby se pro mě norm i nm staly jen rozjezdem hrálo se až na hell... v tý době sem aktivně působil na abanově kobce

pak přišel gwod, kde sem vydržel snad dva roky a kde sem se naučil všechno, od hry, přes pvp, rushe, terminologii (do té doby sem hrál v češtině)...

o něco později přišel Antik a náš web, který sem skoro celý sám napsal (články) po dalších úspěších na antiku mě diablo přestalo bavit, znal sem ho moc dobře a byla to moc rutina pro mě...

pak mě kontaktovala moje stará parta z gwodu, Simi, Fido, mnemo, hefo... že rozjíždějí PvP server, a protože sem už taktrochu hrabal do moddingu, požádali mě abych jim udělal mod... server neměl dlouhé trvání, ale díky němu vznikl Avalon, který se pro mě stal posedlostí, později sem měl ještě záchvěv klasiky na pheavenu, ale to bylo krátké, jinak pořád valím Avalon... zkoušel sem i Median, ale ten mě fakt nenadchl...

nepamatuju si, že bych nehrál diablo...

Grammator píše: nepamatuju si, že bych nehrál diablo...

Veta hodná na náhrobný kameň

No tak já sem taky něco přidám.
Diablo 2 hraji nanejvýš pár dnů, Diablo 1 neznám, a co jsem viděl na YT, Diablo 3 mě nepřitahuje, nemyslím že to bude někdy trhák.

Vlastně to začalo úplně nevině. Počítač už mám od sedmi let. Jsou to roky co jsem slyšel něco o Diablu 2. Dřive na můj vkus stará 2D hra, která se nemůže vyrovnat tehdejšímu need for speed Underground.
O tomhle Víkendu, přijela již dospělá sestřenice k babičce, tak jsem se za nimi šel podívat. No a, bratranec u ní na notebooku hrál hru TorchLight.
Bohužel mám slabou mašinu, takže jsem si to nemohl dovolit hrát bez sekání. No a začal jsem vyhledávat hry, tomu podobné. Nakonec jsem před několika dny narazil na D2 LoD, a tak hraju.

Mrzí mě, že to z nějakých důvodu padá.
Ale jinak mě ta hra bomba chytla.