[Soutěž]Ardo300 – Zrození nekromanta

komentářů 8

Devátý příběh dorazil od Ardo300. Příběh z alternativního Diablo univerza krásně využívá existujících postav, manipulace, zakončený zajímavým příběhovým zvratem.

Vítězný příběh.

Zayl sem a Zayl tam. Už od mala jsem slyšel o svém strýci samé legendy. A už od mala mě rodiče poučovali, že se o něm nesmím nikde zmiňovat. Většina lidí mimo džungle Kehjistánu měla nekromanty za vyvrhele, kteří se jen hrabou v mrtvolách a spolčují se s pekelnými mocnostmi. A ani v Kehjistánu to nebylo lepší. Ale já jsem intuitivně cítil, že se stanu nekromantem – ochráncem rovnováhy. Tak se totiž nazývají. Jen obyčejní lidé nechápou jejich pohnutky a z toho vznikají falešná obvinění.

Když mi bylo 10, tak se u mě poprvé začaly projevovat magické schopnosti. Všichni říkali, že ze mě jednou bude mimořádný kouzelník. Ale já chtěl být nekromantem. Naštěstí už jsem věděl, jak svět chodí, tak jsem lidem mimo rodinu říkal, že doufám v povolání na nějakou ze čtyř magických škol, ale sám jsem čekal, že mě odvede strýc.

Během posledního úplňku před mými jedenáctými narozeninami mě v noci navštívil Zayl. Jak bylo jeho zvykem, tak prošel stíny a nikdo z vesnice ho neviděl. Ani nevím jak, ale když vešel do světnice, tak nikdo mimo ní nemohl nic slyšet. A tak mohl začít nejhorší rozhovor mého života. To nejstrašnější jsem slyšel hned v první větě: „Ty nikdy nebudeš nekromantem! Ale pro rovnováhu světa můžeš udělat to samé, jako bys jím byl. Musíš se stát kouzelníkem. A musíš se něco naučit z každé školy magie. Aby bylo jasno – ne z jedné nebo dvou, ale ze všech. A hned zítra odcházíš“. Chtěl jsem protestovat, že nebudu kouzelníkem, ale nekromantem, ale Zayl mě zarazil, zopakoval svůj verdikt s kouzelnickými školami a přidal varování: „Pokud nepůjdeš, tak zemřou tví rodiče i tvá sestra“. Klidně se na ně jdi podívat. Už teď jim není dobře. Do rána nebudou moci vstát z postele a večer umře tvá matka. Další ráno tvůj otec a večer moje milovaná neteř a tvá sestra. Nemohu ti to teď vysvětlovat, ale pro rovnováhu ve světě je důležité, aby jsi se nestal nekromantem!

A jak Zayl řekl, tak se stalo. Ráno už nikdo z mé rodiny nemohl vstát z postele a tak jsem se raději rozloučil a odešel. Podělaní nekromanti! Tušil jsem, že Zayl není normální, ale že by raději otrávil mojí rodinu, než abych se stal nekromantem? Tuhle radost jsem se rozhodl mu nedopřát! Raději se vyučím ve všech školách magie a jednou si s ním tuhle výhružku vyřídím. Nikdo mi nebude šahat na rodinu!

Kouzelnických škol je po světě mnoho, ale jen v Citadele se dají studovat všechny základní školy na jednom místě. Jak se ale má jedenáctiletý kluk rozhodnout, čím začít? Naštěstí mě hned u brány našel mistr, který se představil jako Drenk. Vyslyšel můj příběh (o Zaylovi jsem se ale raději nezmínil a nahradil ho kletbou bláznivého šamana) a určil mi, že školy budu pravidelně, po jednom roku, střídat. Začít mám školou ohně, ta je nejjednodušší, pokračovat musím školou vody, protikladu ohně. Následovat musí škola vzduchu a naposled ta nejtěžší – škola země. Z rozhovoru jsem nakonec měl stejně pocit, že se se Zaylem zná, všechno šlo nějak jednoduše.

Po čtyřech letech si mě do nejvyšší věže pozval sám arcimistr Kendr.  A to vždycky znamenalo problém. Většinou vyhazov ze školy, málokdy něco jiného. Ale já jsem patřil do kolonky „to něco jiného“. Později jsem si přál, aby mě tehdy vyhodil. Kendr mě nečekaně pochválil. Prý jsem nejnadanější student za posledních 20 let. Nadání ale není vše. Musí se utužovat a zocelovat. A tak jsem se zavázal studovat kombinaci všech škol najednou. Později jsem vzpomínal, jak jednoduché bylo vyvolat ohnivou kouli nebo se stát neviditelným (a pochopil jsem, jak se Zayl ke mně vždy dokázal dostat tak nepozorovaně). Ale mistři to teď po mě chtěli najednou. Vyvolat ohnivou kouli a zmizet všem z očí. Bolelo to, ale nebylo to nic proti kombinaci ledového kruhu s vyvoláním řetězového blesku. Poprvé jsem si příliš věřil a málem mě to stálo zdraví, ale časem jsem se to naučil vyvolávat správně. Běžný člověk by řekl najednou, ale přeci jen jsem je vyvolával postupně.

Náročné studium si ale vybíralo svou daň. Vzpomínky na rodinu, kterou jsem už léta neviděl, křivdu, kterou ve mně Zayl zanechal. Už to bylo 10 let, co jsme se naposled viděli, ale stále jsem uvnitř cítil, že jsem se měl stát nekromantem. Prostě jsem cítil, že se NĚCO děje. A stále jsem nevěděl, jak bych jako kouzelník mohl přispět k tomu, aby dobro a zlo bylo v rovnováze. Pořád jsem si pomatoval Zaylova slova:“ Krane, rovnováha v Sanctuary musí být zachována! Nikdo, ani Nebeské výšiny ani Horoucí peklo nesmí mít dlouho převahu. Pokud by se to stalo, tak Sanctuary padne a Nephalem s nimi“.

A pak to přišlo – události v Tristramu. Temnota, která se vykrádala z katedrály, ale i pochybnosti uvnitř Citadely. Počasí posledních 14 dní tomu také nepomáhalo. Kolem všech čtyř škol se stahovaly mraky. A že to nebylo normální bylo poznat i z toho, že i učitelé byli nervózní. Celá obloha byla černá jako noc a hlavně stačilo odejít sto sáhů a všude bylo hezké, slunečné, počasí. Obyčejní lidé se nás začínali stranit a považovali to za špatné znamení. A v takovéto situaci jsem měl slavit své jednadvacáté narozeniny. Ne, že by měly být jiné, než byly v posledních letech. Oblíbenec mistrů nebyl nijak oblíbený u ostatních adeptů. Takže bych zůstal zase sám. Jenže letos mělo být všechno jinak. Večer se spustil obrovský liják. Takový, že nebylo vidět na pár kroků. Přesto jsem zůstal na stráži, tak jak mi velela povinnost. Narozeniny přeci budu mít i další rok. Kolem půlnoci vše ztichlo. Nejdříve jsem myslel, že bouřka přestala, ale nebylo tomu tak. Jen se kolem mě vše zastavilo. Cítil jsem Jeho přítomnost. Dlouho jsem ho neviděl, ale i tak … věděl jsem, že tu je. Zkouška trpělivosti, tak jako když jsem byl malý. Vedle stromu se pohnul stín. Už jsem ho měl. Stačilo jednoduché kouzlo Mrazivá nova. Plášť zmrzl. Na tváři se mi objevil úsměv: „Zayle, už nejsi tak dobrý, jako dřív. Bude to studit, ale led tě za chvíli pustí“. Na krku jsem ucítil díku. „Stále se máš co učit, ale už jsi připraven“. Hlas se ozýval přímo za mnou. Jak? Jako by věděl, na co myslím, tak jsem uslyšel: „Protože pohyb mimo oči je náš denní chléb a brzo bude i tvůj. Už jsi připraven stát se nekromantem!“

Naše následná rozprava trvala mnoho hodin. Zayl se mi omluvil za způsob, jakým mě přinutil se naučit magii. Rathma mu kdysi zjevil svou vůli a on ji musel respektovat, i kdyby to mělo stát život jeho milovaného bratra a mého otce. Vyprávěl mi o tom, že každý opravdový nekromant se nejdříve učí nejméně v jedné ze čtyř škol magie a pak si ho vezme jeden ze starších bratří a vede ho po jeho vlastní cestě. My jsme totiž jediní, kdo mají možnost využívat celé spektrum magie, která v Sanctuary je. Kouzelníci nebo druidi umí „svou“ magii využívat lépe než my, ale na ostatní už nedosáhnou. Ale nám když jedna možnost selže, tak můžeme zkusit využít jinou. Takže na tebe, Krane, mám důležitou otázku? Jaký je rozdíl mezi tím, když druid vyvolá větrný štít, kouzelník ledový a ty ho budeš mít z kostí? Netušil jsem, co mám odpovědět. Žádný! Vždy je to jen ochrana. Proto jsi se učil všechny školy, abys věděl, jak jednotlivá kouzla vyvolat a jak se jim bránit. A oživování mrtvých? Jaký rozdíl je proti vyvolání druidových nebo kouzelníkových pomocníků? Opět žádný, jen ti stačí se místo zvířete zaměřit na jakékoliv tělo. Druid zvládne jen zvířata a je v tom dobrý, ale ty zvládneš oživit cokoliv! Ale pomatuj! Vždy to můžeš dělat jen v zájmu zachování rovnováhy!

Nekromant totiž musí chápat, jak moc je magie spojená s jeho životem. A k tomu slouží studium alespoň na jedné kouzelnické škole, podobně, jako jsi to měl ty. Ale svět se mění, Diablo opustil Tristram, a proto jsi ty musel projít novou cestou. Musel jsi se naučit základy kouzel všech živlů, abys byl schopen se skrývat za zády hrdinů, co teď půjdou po Prime Evil – velké pekelné trojici. Nikdo totiž nesmí vědět, že my – nekromanti – chceme sehnat krev každého z pekelné trojice. Stačí totiž jediná kapka krve do správně připraveného Nephalem a můžeme každého z Prime Evil dostat zpět do Sanctuary. Zeptal jsem se: „Proč?“ Nechápal jsem důvod, kvůli kterému by nekromanti měli chtít přivést zpět samotnou pekelnou trojici? „Nejen jen trojici!“ řekl Zayl. „Tvůj úkol bude ještě nebezpečnější“. Musíš získat nejen krev pekelné trojice, ale i světelnou podstatu buď Imperiuse nebo jiného z nejvyšší rady andělů Vysokých nebes. Proto musíš zajistit, aby hrdina, který zabije Diabla udělal chybu. Diablo se musí vrátit silnější a dostat se do Nebes. A Ty musíš zajistit, abys byl na správném místě ve chvíli, kdy ovládne Archu – místo odkud se znovuzrozují zabití Andělé. V té chvíli ještě nebudou nebežští bojovníci zkažení, ale už o sobě nebudou vědět. A tehdy přijde tvá chvíle – budeš muset ukrojit část křídla jednoho z Rady a schovat ho. Potom budeme mít kdykoliv možnost vzkřísit buď někoho z Rady nebo kohokoliv z Trojice a navždy tak zajišťovat, že v Sanctuary bude pořád rovnováha. Ale ani nebesa ani horoucí peklo nesmí nic vědět. Vždy si budou myslet, že našli slabinu těch druhých a nebudou mít ani tušení, že Rathmovi nástupci stále střeží rovnováhu světa.

Modlím se za tebe a tvá cesta nekromanta začíná! Tvá role v nadcházejícím konfliktu bude skrytá, ale důležitá. Hrdinové si budou myslet, že jsi jenom jejich společník, ale budeš víc! Budeš ten, kdo je bude podporovat v nejtěžších bojích, budeš je léčit, budeš jim radit. A budeš zajišťovat rovnováhu Sanctuary. Diablo, Mephisto, Baal ani Imperius nic neví, spřádají své plány, ale hrdinové Nephalem jsou silní. A s tvou pomocí budou všichni čtyři na čas poraženi. Na takový čas, jak budeme potřebovat pro zajišťování rovnováhy.

Nechali byste takovýto text vyhrát?

  Komentáře
Celkem komentářů: 8
  • Dadu from Silesia

    Nádhera radost číst.

  • Kvalitní dílko, hezky se to četlo, děj měl spád. Představení hlavního poslání nekromanta a způsob udržení rovnováhy rozhodně zaujme. Paráda!

  • Práce parádní, tady není moc co vytknout 🙂 . Akorát docela dost přesahuje povolené slova/znaky v rámci soutěže, díky čemuž šlo rozhodně napsat story lepší a detailnější, no 🙂

    • Edit a dodatek: až teď jsem si všimnul, že to je vlastně vítězný příběh… je mi to celkem šumec, byly tu kvalitnější příběhy než můj, ale jestli byly jednou daný pravidla a někdo je nesplní, tak mi nepřijde fér, aby vyhrál… samozřejmě nejsem pořadatel, který má poslední slovo, ale zamrzí to, tenhle fakt, no 😉

  • BaronDevil666

    Noooo… Pribehove moc, moc silny! Vyborne sepsano. Chtel jsem (poprvy tady 😀 ) pochvalit i pravopis, ale pak me malem stala zdravi veta: „Na krku jsem ucítil díku“ 😀 To mekke I je prisernost clovece – pfuj 🙂 Jeste je tam jedna mensi chybka (zpusobena pravdepodobne nepozornosti), ale ta nestoji za rec.

    Pekna prace.

    • Baron: Díky za pochvalu a za „díku“ se kaji. Word mě neupozornil a já to přehlédl:( A když mi napíšeš i tu další malou chybku, tak budu rád (konstruktivní kritiku beru:-)

      • BaronDevil666

        Kdyz to ctu znova, nasel bych vic chybicek a mozna i nektery prehlidnu, ale tady mas to co jsem nasel ted:

        „Nejen jen trojici!“ – predpokaldam, ze melo byt bez toho JEN

        někoho z Rady nebo kohokoliv – chybi carka pred NEBO

        Ale ani nebesa ani horoucí peklo nesmí nic vědět. – opet chybejici 2 carky

        ale i světelnou podstatu buď Imperiuse nebo jiného – prokleta chybejici carka 😀

        Urcite jsem jsste neco prehledl, tohle jen tak na druhy rychloprecteni.

        • Chyby tam jsou, ale s tema carkama pred „nebo“ bych si nebyl tak jisty

  Přidat komentář

Přihlásit

Přihlášením získáte možnost přidávat komentáře k článkům a přispívat na Diablo fórum.

Registrace
Necromancer

Necromancer Pack

Nové rozšíření hry obsahuje:

  • postava Necromancera
  • 2 character sloty
  • 2 stash taby
  • Wings of Crypt Guardian
  • Golem Pet
  • Banner Shape
  • Banner Sigil a Pennant

Vyšlo v červnu 2017.
Nyní v prodeji.

Koupit Necromancera

Hledat
Návštěvy

DiabloFans.cz měří návštěvy už od svého vzniku, tedy 3. 9. 2005.