[Soutěž]Pabouk – Hadrik

komentářů 12

Čtvrtý příběh od Pabouka přišel bez názvu, ale nakonec jsem mu dal pracovní název Hadrik. Je velmi hezký, ale postrádá originální nápad, jelikož připomíná historii Butchera z prvního Diablo.

Hadrik posbíral své věci, které se od večera válely po stole. Pohlédl z okna tristramské hospody, aby viděl, že zdejší stráže musí denně čelit návalu oživlých mrtvol. Sběhl po starých schodech, kde na něj už čekal starosta Bulwick. Vyměnili si informace a starosta zavedl Hadrika k malému kostelu, který se skrýval ve stínu zdejší slavné katedrály, v níž položilo život bezpočet hrdinů. Ačkoliv byl kostel malý, byl na tom se svou pověstí podobně. Zlo, které v jeho útrobách řádilo, za poslední roky sprovodilo ze světa mnoho životů. Hadrik slyšel od místních, že se jedná o šíleného démona. Věřil tomu, tohle místo jimi bylo pověstné.

Udělat první krok, najít skomírající dušičku, to bylo to, co Hadrik potřeboval po sestoupení několika schůdků od brány. V ruce svíral meč. Slyšel kroky zpoza rohu. Malý rohatý démon, ne nepodobný psu, zacítil jeho pach a chtěl jej vystopovat. Hadrik se přitiskl na zeď. Zasadil ránu. Proťal démonovi hřbet, a ačkoliv ten byl ještě živ, nemohl se hýbat. Další ranou tak Hadrik dokončil dílo a démon naposledy vydechl. Hadrik cítil, jak se z těla uvolňuje život. Snažil se tu energii zachytit a transformovat. Podařilo se. Z místa, kde před chvílí ležela mrtvola démona, povstal kostlivec, první nekromantův posluhovač.

J jen neomalené kroky jeho kostlivce Hadrika upozornily, že se blíží další z obyvatel kostelních sklepení. Tentokrát se na něj se sekerou řítil člen klanu Khazra. Jednou mocnou ranou skolil kostlivce, a hnal se dál, aby zúčtoval i s Hadrikem. Tomu se podařilo vyhnout se první ráně a zasáhl protivníka na noze. Vzápětí však jeho zbroj byla nucena tlumit odvetný úder. Hadrik cítil, jak mu v těle zapraskaly kosti. Ramenem přirazil svého protivníka na zeď a bodl jej mečem do břicha. Ječivý řev plný bolesti naplnil nekromantovy uši, ale to již letěl vzduchem, jak se zvířecí protivník vzepjal a hodil jím do dáli. Hadrik se posbíral ze země. Měl odřený loket a naražená záda. Ani jeho nepřítel nechtěl dál bojovat. Z rány na břiše mu tekla krev, kterou se snažil zastavit rukama. Pomalu se vzdaloval, aby zmizel v temnotě. Hadrik se rozběhl na protivníka. Ten mu však chytil ruku, v níž třímal meč a svalil jej na zem. Hadrikovi se podařilo podrazit nestvůře nohy a ještě v leže máchl mečem a odsekl ležícímu sokovi hlavu. Vítězoslavně se postavil, ale cítil, že potřebuje elixír, který by mu opět doplnil životní síly. Zalovit tedy v kapse a odšpuntoval baňku s červenou tekutinou. Život z ležícího těla někdejšího soupeře vyprchával a Hadrik opět potřeboval spojence. Vyvolal proto dalšího kostlivce.

Hadrik objevil schody dolů. Linul se odtud odporný zatuchlý puch mísící se s hnijícím masem i zvířecím pachem. Posunkem ukázal svým již čtyřem kostlivcům, kam se mají vydat, aby chránili svého pána. Teď, když už měl před sebou malou armádu, cítil se Hadrik mnohem silnější.

Za dveřmi, které musel vykopnout, sídlil démon. Zvláštní humanoid, obrovský červený skřet s křivýma nohama a břichem tak velkým, že jej skoro tahal po zemi. Jeho hlavu místo vlasů zdobily nafouknuté bradavice a oči mu zeleně plály. Po místnosti se válely kusy lidských těl. Nesežrané údy i kusy oblečení. Někteří nebožáci ještě viseli nabodnutí na hácích kolem zdí.

„Takže tentokrát posílá Bulwick tebe?“ zaduněl místností démonův hlas. „Moc sádla na tobě není, ale chutnat budeš jistě dobře i tak.“

Démon popadl kyj a kolíbal se směrem k Hadrikovi, aby z něj udělal další chod. První ranou rozmetal dva nekromantovy kostlivce o zeď. Zbylí na něj naskákali a svými zbraněmi mu sázeli jednu ránu za druhou. V tom přiletěl jeden kostlivec, kterého démon popadl a mrštil jím na Hadrika. Úlomky kostí se zabodaly Hadrikovi do těla. Kostlivec byl na padrť. Hadrik vyčaroval kostěné kopí a zasadil démonovi další ránu. Boj začínal být vyrovnaný. Hadrik se raději držel dál, když viděl, jak kolem sebe jeho protivník máchá obří palicí.

Další z kostlivců byl zničen. Úder shora z něj udělal hromadu prachu. Démon ale krvácel a začínal být unavený. Zbylí kostlivci odváděli svou práci dokonale, i když jednoho démon chytil a rozbil jej o sloup. Najednou poklesl a začal silně oddechovat. Sbíral poslední zbytky sil, aby se zbavil otravných kostěných válečníků, kteří na něj dotírali jako mouchy.

„Dost!“ ozvalo se zpoza Hadrikových zad. „Nechte ho být!“ Byl to starosta Bulwick. „Malwicku, není ti nic?“

„Bulwicku, podívej se! Měl si mi poslat jen další jídlo!“ zahřměl s bolestí v hlase démon. V tu chvíli Hadrik pochopil, oč jde. Starosta jej jako krmení poslal dolů do kobek, stejně jako spoustu ubohých dobrodruhů před ním.

„Já už nemůžu, Bulwicku! Pomoz mi!“ prosil démon svého stoupence. Hadrik ale pohotově přikázal jednomu z kostlivců, aby chytil starostu a pevně ho držel. Sám se pak odebral k démonovi, jehož všechny síly byly již vyčerpány a pohlédl do jeho chladných zelených očí, které již odevzdaně koukaly na svého přemožitele. Rozmáchl se mečem a zasadil démonovi smrtící úder. Jeho oči vyhasly a bezvládné tělo se zhroutilo k zemi.

Slunce již svítilo vysoko na obloze, když se Hadrik spolu se svým posledním kostlivcem, který stále vedl starostu, dostal ven z kostelíka. Lidi, kteří se shromáždili poblíž, nevěřícně koukali. Ještě nikdy nikdo nevyšel z té budovy živý.

„Byl to velký červený démon se zelenýma očima, humanoid, dalo by se říct.“ Odpověděl Harik na dotazy, s čím že se to vlastně dole v kobkách musel utkat. „Tady starosta jej chránil, myslím, že mu říkal Malwick. Tak se zkuste zeptat jeho.“

„To nebude potřeba.“ pohlédl na starostu jeden z vesničanů. „ Starosta a Malwick byli bratři. Jednoho dne se mladší bratr Malwick ztratil. Nikdo nevěděl kam. Tou dobou se začaly ztrácet zvířata ve vsi. Mysleli jsme si, že ta příšera sežrala i Malwicka. Ale jak vidím, starosto, všechno bylo jinak. To byly ty vaše podivné rituály? Měnil jste bratra na monstrum?“

Starostovo mrtvé tělo plavalo v říčce, dokud jej nevylovili a nespálili, zatímco Hadrik si přepočítával zaslouženou odměnu. A za hradbou vsi stále zuřil boj mezi oživlými mrtvolami a místní domobranou.

Nechali byste takovýto text vyhrát?

  Komentáře
Celkem komentářů: 12
  • velmi dobré

  • Tak za mě je asi tohle nejlepší příběh, co jsem tady zatím četla…..a ani mi nic nepřipomíná, protože d1 skoro vůbec neznám….:) takže moc hezký….

  • nebylo to špatné kdyby však bylo víc prostoru pro psaní určitě by ty příběhy nebyly tak uspěchané,škoda že se nemohli napsat aspon 3 stránky

    • azaxsyndrom

      Rewagor : To by neměnilo nic na tom že i kdybys vydal knížku tak to bude brak jak cip …..

  • BaronDevil666

    Hele, pribeh ok. Pravda proste je, ze na 2 stranky se toho pribehu moc nevejde, tak to pusobi hrozne uspechane (stejne jako konec u predesleho soutezniho dila). Zase je treba chapat tvurce souteze, ze nemeli cas cist dvacetistrankove slohovky. Za me dobre sepsano, zajimave vymysleno, pribehove v poradku. Vytka proste jedina, ze to na me pusobi hrozne jako: Chvile napeti, nastineni pribehu a v posledni ctvrtine textu se musi sebehnout vsechno dulezite. Ale jak rikam – to je obet toho, ze to mel byt kratsi text.

    Ps. Souhlasim i s Witkem opet a to ohledne Butchera. To, co me pri cteni napadlo jako prvni bylo, ze to je Butcher. A pak jak jsem cetl dal, tak mi vubec nesedelo, ze bojoval palici 😀

  • Dadu from Silesia

    Taky dobré, ale Rituál se mi zdá lepší.

    • Příběhy jsou, kromě „prvního“ zveřejňovány náhodně. Tzn. tenhle klidně mohl být čtvrtý nejlepší, ale stejně dobře osmý.

  Přidat komentář

Přihlásit

Přihlášením získáte možnost přidávat komentáře k článkům a přispívat na Diablo fórum.

Registrace
Necromancer

Necromancer Pack

Nové rozšíření hry obsahuje:

  • postava Necromancera
  • 2 character sloty
  • 2 stash taby
  • Wings of Crypt Guardian
  • Golem Pet
  • Banner Shape
  • Banner Sigil a Pennant

Vyšlo v červnu 2017.
Nyní v prodeji.

Koupit Necromancera

Hledat
Návštěvy

DiabloFans.cz měří návštěvy už od svého vzniku, tedy 3. 9. 2005.