Lidé si to možná neuvědomují, ale ve světě Sanctuary se odehrává jeden hrdinský příběh, ve kterém se ze slaboučkého, pokrouceného, pohublého stařečka, který léty proplešatěl, klube silnější a silnější hrdina, který se staví ďábelským přisluhovačům diabla, kosí je a klestí si cestu k pánu zla...zapisuje si každé dobrodružství a zde je jeho deník
Tento den začal nevinně, měl jsem své plány, které mohl narušit snad jen osud či neblahá souhra náhod. Den, který jsem chtěl věnovat celý pouze a pouze hraní, jelikož nebylo naplánováno žádné venkovní vyžití a díky tomu jsem se jako malý kluk těšil, až to zapíchnu v práci, dorazím domů a naskočím do hry. Z práce sem skoro utíkal, jen abych mohl nalogovat a ponořit se do virtuálního světa, kde se klid střídá s adrenalinovými zážitky a kde mohu z minuty na minutu skonat...
Plán byl jasný, chtěl sem doexpit svýho barba a tak jsem hned po nalogování vyhlížel mocného boilera a hned mu píšu, zda by byla šance. Šance byla přislíbena, ale prozatím skáču na doktůrka, abych zabil čas. S Mírou jdeme run, dva doktoři, dvakrát medvědi, tak si asi dokážete představit, jak to probíhalo, vše padalo ještě než si vůbec uvědomilo s kým mělo tu čest a v poklidu jsme procházeli jednotlivé instance a pěkně si zahráli, dokonce mi naskočil i další PL a tím jsem se dostal do čtvrtiny...za chvilku píše Braw, že chvíli můžem, tak relog a jde se do hry, tam levely skáčou s neuvěřitelnou rychlostí, ale doexpit se zatím nedaří, ale to nevadí, po doexpení bude barbucha stejně na vedlejší koleji, tak proč to hrotit

Přelogovávám zpět na doktora a pokračujem v runech s Mírou. To je kluk se kterým je radost chodit, protože s ním mi vždy padne lege někdy i víc a opět se to potvrdilo, skočíme do sklepa zabijem pár bubáků a už se svítí, ujdem pár metrů a zase....k mé smůle to nejsou nic moc lege, ale aspoň zasvítilo...



říkám si, jak krásně to odpoledne začíná a co mi ještě napadá, když tu najednou mobil, telefon a mladá, že se půjdem projít, tak jí říkám , že sem na to akorát myslel, že je venku hezky a že se těším a přitom v duchu si říkám pár peprných slůvek, které ani nebudu publikovat. Každopádně přichází malá přestávka a vyvenčení...
Po návratu a nějakých těch postelových povinnostech skáču opět do hry, připojuju se do party s Brawem, Schnittym a Kubou a běháme číňany vyhlášené lokace s údajně nejvyšším počtem expů, runy to jsou krátké, docela to skáče, že brzy bude další PL, jedeme na MP0, tak to ubíhá rychle, ale nic moc nepadlo. Po pár runech se Braw odpojuje a mi pokračujeme ve třech...už je celkem pozdě, říkáme si, že jen dojedem run a skončíme, když se stala nemilá věc...ve sklepě druhé patro x zelených vybuchovacích mikrotlusťochů vybouchli těsně u Kuby a RIP

Měl už aktivovanou pasivku a neskočil si odpočinout do města a stálo ho to život. To mě dost sebralo, ale docházeli jsme run a skoro na konci elitky, já rozepsaný whisp a mačkám ability a ono nic, než sem si všiml, že píšu vlastně do chatu, tak to rychle vypínám a začíná boj, SW, doplnění trochy života, no nakonec jsme to vybojovali, ale měl sem staženou řiťku, pač sem málem hloupě ripnul taky...opět poučení, že když hraješ HC, tak se na to plně soustřeď a psát si můžeš ve městě...
Mimo toho okamžiku ke konci posledního runu byl ještě jeden během dne infarktový okamžik, kdy jsem si myslel, že už to mám spočítaný a způsobil ho tak pětivteřinový lag, kdy se mi hra pěkně sekla a když se pak odsekla, tak na mě blikala červená obrazovka, naštěstí mě zachránila pasivka a SW, mít jinou postavu, tak je asi po mě...ach ty lagy, disconnecty, proč to nejde nějak pořešit
Takže pro shrnutí, včera padly nějaký lege, proběhl sem pár runů, barba sem nedoexpil, ale jeden PL na doktůrkovi jsem potáhl, takže celkem plodný den. Nedůležitější je, že sem přežil a jedeme dál
Sh.